Zamyšlení nad Genesis 2:3
„A Bůh požehnal sedmý den a posvětil ho, protože v něm přestal od veškerého svého díla, které Bůh stvořil, aby činil.“
וַיְבָרֶךְ אֱלֹהִים אֶת־יוֹם הַשְּׁבִיעִי וַיְקַדֵּשׁ אֹתוֹ כִּי בּוֹ שָׁבַת מִכָּל־מְלַאכְתּוֹ אֲשֶׁר־בָּרָא אֱלֹהִים לַעֲשׂוֹת
(Genesis / Beréšit 2:3)
V tomto jediném verši se skrývá hluboká mystika stvoření. Hebrejské slovo „לַעֲשׂוֹת“ (laʿasot) – aby činil – odemyká staré židovské tajemství:
Bůh nestvořil hotový svět, ale připravil ho pro činění.
🔹 Svět jako dílo v pohybu
Midraš vykládá, že Bůh nestvořil svět jako hotové mistrovské dílo, ale jako začátek.
„Nevytvořil dokonalý svět, ale nástroje k tvoření.“
(Midraš Tanchuma, Beréšit 1)
Slovo „lašot“ tak znamená, že stvoření pokračuje v rukou člověka. Bůh tvořil, ale pak přestal, aby člověk mohl začít konat.
Každý náš čin je pokračováním Božího díla. Každé slovo, které uzdravuje. Každý čin, který buduje. Každá modlitba.
🔹 Ramban: Stvoření se teprve realizuje
Rabi Moše ben Nachman (Ramban) vysvětluje, že „laʿasot“ znamená uskutečnění potenciálu.
„To, co bylo stvořeno v počátku, se bude zjevovat a naplňovat v čase.“
(Komentář Rambana ke Genesis 2:3)
Svět není uzavřená kniha – je to otevřený svitek, který se rozvíjí ve větru lidské odpovědnosti.
🔹 Kabala: Bůh stále tvoří
Kabalisté tvrdí, že stvoření je nepřetržitý proud. Bůh není architekt, který odešel – je proud života v každém okamžiku.
Denně opakuje čin stvoření:
הַמְחַדֵּשׁ בְּטוּבוֹ בְּכָל יוֹם תָּמִיד מַעֲשֵׂה בְּרֵאשִׁית
„Který ve své dobrotě obnovuje každodenně dílo počátku.“
(Židovská ranní modlitba „Jocer Or“)
Tato věta říká, že Bůh neustále tvoří – i právě teď. Tvé dýchání, tvé ráno, tvůj dech je součástí stvoření.
🔹 Etika činění: Tvá odpovědnost
Rabi Samson Rafael Hirsch říká, že výraz „laʿasot“ je etický výkřik:
„Svět nebyl stvořen k pasivitě, ale k činnosti – k zodpovědnému jednání člověka.“
Tvůj život není náhodou. Byl ti dán, aby ses stal partnerem Boha. Spolu-tvůrcem. Spolu-nositeli světla.
🔹 Chasidismus: Odpočinek jako hluboké dílo
Rabínské školy chasidismu vykládají šabat jako den vnitřní práce:
„Odpočinek není nečinnost – je to duchovní čin. I klid je činění.“
Šabat není pauza. Je to ticho, ve kterém můžeš slyšet hlas, který jindy neslyšíš.
Je to prostor, kde se netvoří vnější svět, ale vnitřní chrám duše.
🔹 Bůh přestal, aby začal člověk
„A Bůh přestal od veškerého svého díla…“
To neznamená, že se unavil. Znamená to, že přenechal prostor.
Bůh ustoupil, aby mohl vejít člověk.
Tímto způsobem nás Bůh zve do posvátného partnerství.
✨ Závěr
Hebrejské „laʿasot“ není jen gramatika. Je to výzva.
Bůh stvořil – ne aby vše dokončil, ale aby otevřel dějiny.
A ty – ty jsi jejich součástí.
Nejsi jen pozorovatelem světa.
Jsi činitelem, stavitelem, tím, kdo dál tvoří dobro.
„A Bůh požehnal sedmý den…“
Možná proto, že právě tehdy začal tvůj příběh.
