Jak Rebbe Menachem Mendel Schneerson přetavil pohasínající naději v plamen, který dosvitl až do 21. století
„Pamatuj, že v sále absolutní tmy stačí rozžehnout jedinou svíčku — její drahocenné světlo uvidí každý z dálky. Tvým posláním je rozsvěcet svíčku pravdy.“
— rada Rebbeho mladému Benjaminu Netanjahuovi
Chlapec z černomořského přístavu
Když se 11. nisanu 5662 (18. dubna 1902) v ukrajinském Mykolajivu narodil Menachem Mendel Schneerson, zdálo se, že ho čeká stejný osud jako tisíce dětí v rušném přístavu. Jeho otec, rabi Levi Jicchak, byl však proslulý kabalista a talmudista a matka Chana vychovávala syna v jemné vnímavosti pro každé lidské trápení. Do sedmnácti let Mendel prostudoval celý Talmud a přijímal vlastní studenty.
Berlín, Sorbonna a útěk na lodi Serpa Pinto
Po svatbě s Chajou Muškou, dcerou šestého lubavičského rebbeho Josefa Jicchaka Schneersohna, zvolil nečekanou cestu — fyziku a matematiku na Berlínské univerzitě, později elektrotechniku na pařížské Sorbonně. V roce 1941, již pod nacistickou hrozbou, se s manželkou stihli nalodit v Lisabonu na S. S. Serpa Pinto. Třináctidenní plavba do New Yorku zachránila nejen je, ale i budoucnost chasidského hnutí Chabad.
Sedmý Rebbe a architekt globální renesance
Newyorská adresa 770 Eastern Parkway v Crown Heights tehdy působila skromně — pár stovek uprchlíků, minimum peněz, velká nejistota. Když roku 1951, rok po úmrtí tchána, přijal vedení hnutí, odhadovali přátelé, že se dlouho neudrží. O čtyřicet let později stála pod hlavičkou Chabad – Lubavič síť více než pěti tisíc Chabad Houses, škol, jeslí, táborů, mikve a humanitárních projektů od Kapského Města po Reykjavík.
Nedělní dolary a dvě vteřiny věčnosti
Od roku 1986 bylo možné potkat Rebbeho každou neděli. Stál hodiny u své kanceláře, každému věnoval několik sekund soukromého rozhovoru a předal dolar s přáním, aby jej dotyčný věnoval na dobročinnost. Někdy prošlo frontou i sedm tisíc lidí — bezdomovci, prezidenti, rockeři, rabíni. Jedno slovo, úsměv, drobná bankovka: gesto, které lidi přesvědčilo, že každý může být poslem dobra.
Vzdělání jako státní svátek
Rebbe nevěřil v „školu pro životopis“, ale v „školu pro život“. Roku 1978 přijal americký Kongres jeho myšlenku jako Education Day U.S.A.: každoroční výzvu prezidentům, aby podpořili vzdělávání zaměřené na charakter, etiku a občanskou odpovědnost.
Šest klíčových myšlenek Rebbeho Mendela
– Tikun olam — opravit svět „Vidíš-li, co je třeba opravit a jak to opravit, našel jsi kousek světa, který ti Bůh ponechal, abys jej dokonal.“
– Jeden dobrý skutek urychluje Mesiáše „Mesiáš může přijít hned teď; stačí, aby každý přidal jeden čin laskavosti.“ — odpověď CNN, 1991
– Světlo vítězí nad tmou „Jednu svíčku uvidí v hale temnoty všichni.“
– Každá vteřina je nástroj dobra „Vteřiny nelze ukládat do trezoru. Hodnota okamžiku je klíčem k řízení času.“
– Vůdce uvnitř každého člověka Odmítal kult osobnosti; vyzýval, aby jeho stoupenci šli „dál než Rebbe“, nespoléhali na něj, ale aktivně vedli své okolí.
– Nesoudí, ale pozvedá Žádný žid — ba žádný člověk — není ztracen. I ten největší hříšník v sobě nosí jiskru Boží, stačí sfouknout prach.
Ticho před západem slunce
Po mozkové příhodě v roce 1992 ztratil Rebbe řeč. Přesto dál přijímal návštěvy a požehnáním gesty povzbuzoval davy až do odchodu 3. tamuzu 5754 (12. června 1994). Jeho hrob v Queensu patří k nejnavštěvovanějším židovským poutním místům. Chabad mezitím dál expanduje — bez nového rebbem, zato s myšlenkou, že každý může rozsvítit svou svíčku.
Proč Rebbeho potřebujeme právě dnes?
Technologie nás spojuje, ale často nezpřáteluje; informace se hromadí, ale lidskost se tříští. Rebbe připomíná jednoduchou rovnici:
Všiml sis tmy? Rozsviť.
Všiml sis bolesti? Ošetři.
Všiml sis prázdnoty? Naplň.
Jeho dějinný odkaz není nostalgie po předinternetovém světě, ale návod k přežití v hyperpropojeném chaosu: nejprve naprav sebe, pak svoje okolí a nakonec — aniž by sis toho všiml — napravíš kus světa.
Ať už si Rebbeho Mendela připomínáme v den Education Day, v řadě na nedělní dolar, nebo při čtení jeho spisů „Likutej Sichot“, všude se ozývá totéž tiché naléhání:
*Zapalte jednu svíčku. Ostatní uvidí cestu sami.*
